Ten můj - to je ale podivín!
Pořád na všem něco vidí,
že špatnou náladu má - se nedivím,
ale stále víc, vzdaluje se od lidí.
Mračí se a žije ve své ulitě,
nerozesměje jej ani sluníčko,
tak často si říkám - zabít tě!
A dřív jsi byl moje zlatíčko.
Proč jen se člověk léty mění,
proč zamilovanost se ztrácí?
Byla tu láska - dnes už není
pak se člověk utěšuje prací.
Nemám pak tolik času,
bych se nad vším trápila,
naslouchám ale vnitřnímu hlasu
a házím za hlavu, co jsem ztratila.
Teď už lásku nepotkám
a ani ji nikde nehledám!
Jen vzpomínky na ni si uchovám
a v oblacích už nelétám.
Pořád na všem něco vidí,
že špatnou náladu má - se nedivím,
ale stále víc, vzdaluje se od lidí.
Mračí se a žije ve své ulitě,
nerozesměje jej ani sluníčko,
tak často si říkám - zabít tě!
A dřív jsi byl moje zlatíčko.
Proč jen se člověk léty mění,
proč zamilovanost se ztrácí?
Byla tu láska - dnes už není
pak se člověk utěšuje prací.
Nemám pak tolik času,
bych se nad vším trápila,
naslouchám ale vnitřnímu hlasu
a házím za hlavu, co jsem ztratila.
Teď už lásku nepotkám
a ani ji nikde nehledám!
Jen vzpomínky na ni si uchovám
a v oblacích už nelétám.
PeopleSTAR (6 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva