Mezi nebem a zemí venku ztracený
zaklínám se zájmeny já, můj
– jako bych vodě kázal: Stůj! –
a uplynulý ohlížím se po někom,
koho mínila řeka, vítr, strom,
spadalé listí, odvanutá oblaka.
Mezi čtyřmi stěnami doma sevřený
zaklínám do básně život svůj
– jako bych ohni kázal: Nespaluj! –
a každou chvíli ohlížím se ke dveřím,
kdo přijít má a čeká, až mu uvěřím,
a když vyjdu na zápraží, obejme mě tma.
zaklínám se zájmeny já, můj
– jako bych vodě kázal: Stůj! –
a uplynulý ohlížím se po někom,
koho mínila řeka, vítr, strom,
spadalé listí, odvanutá oblaka.
Mezi čtyřmi stěnami doma sevřený
zaklínám do básně život svůj
– jako bych ohni kázal: Nespaluj! –
a každou chvíli ohlížím se ke dveřím,
kdo přijít má a čeká, až mu uvěřím,
a když vyjdu na zápraží, obejme mě tma.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Smuteční vrba - Petra Kadlčíková
Smuteční vrba hlavu svou kloní, je stejně ztrápená tak jako vloni. Vlasy si smáč...
Petřín - David Šlechtický
V potu stoupám od Újezdu kolem Máchy, který sní za mnou město ještě šumí přede m...
Básnička nádherně smutná - Raven
K ránu jsem vedl tesklivé řeči a pak noc skončila, jako když utne žena mi pravi...
Smuteční vrba hlavu svou kloní, je stejně ztrápená tak jako vloni. Vlasy si smáč...
Petřín - David Šlechtický
V potu stoupám od Újezdu kolem Máchy, který sní za mnou město ještě šumí přede m...
Básnička nádherně smutná - Raven
K ránu jsem vedl tesklivé řeči a pak noc skončila, jako když utne žena mi pravi...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva