Hledím do tvých tmavých očí

Hledím do tvých tmavých očí,
z nich lásku vyčíst bych si přál,
proč stále ale ode mne se točí,
pryč jsou doby,kdy pohled tvůj mne hřál.

Jsou tak hluboké a tajemné,
přesto dřív z nich vyzařovala láska.
Když dnes vzpomínám, je to až dojemné,
tvůj úsměv zmizel a zbyla jen maska.

Vše velkým tajemstvím je zahaleno,
skutečnou pravdu se už nikdy nedozvím.
Pátrat po ní mi není vůbec dovoleno,
co chtěl jsem - už tobě lásko nepovím.

Zůstala jen beznaděj a ticho hluboké,
zmizela ta krásná vůně po růžích,
najednou kolem zdá se vše tak ubohé,
dochází mi, že žil jsem pouze v iluzích.

Teď volám a snažím se marně
zažehnout v tobě lásky plamínek.
Kdo ale zaručí, že milovat mně budeš věrně,
jako vzpomínka na naši lásku, zbyl mi jen ten prstýnek.