Nořím se do temné noci,
slyším jen kuňkání žab,
trochu se musím přemoci,
ale nebojím se, nejsem srab.
I ta tmavá, tichá noc,
má svá neskutečná kouzla,
bys tu byla, přeji si moc
a ke mně do stanu vklouzla.
Láskou bych tě rozmačkal,
teď tu sám ale sedím,
tvého rozloučení se nedočkal,
na tmavou hladinu hledím.
Zlaté hvězdičky na hladině,
snad se mi trochu vysmívají,
ale věřte, jsem v tom nevinně,
přesto na mně, stále vyzvídají.
A já jim nic říkat nebudu,
stejně mi nemohou pomoci,
tvé srdce já znovu dobudu
a zbavím se konečně, té bezmoci.
slyším jen kuňkání žab,
trochu se musím přemoci,
ale nebojím se, nejsem srab.
I ta tmavá, tichá noc,
má svá neskutečná kouzla,
bys tu byla, přeji si moc
a ke mně do stanu vklouzla.
Láskou bych tě rozmačkal,
teď tu sám ale sedím,
tvého rozloučení se nedočkal,
na tmavou hladinu hledím.
Zlaté hvězdičky na hladině,
snad se mi trochu vysmívají,
ale věřte, jsem v tom nevinně,
přesto na mně, stále vyzvídají.
A já jim nic říkat nebudu,
stejně mi nemohou pomoci,
tvé srdce já znovu dobudu
a zbavím se konečně, té bezmoci.
PeopleSTAR (9 hodnocení)
Další příspěvky autora
JARNÍ PROCHÁZKA - Bohuslav Richter
Co to jen se mnou vyvádíš, čerstvoučká zeleni stromů, že se tak toulám přírodou ...
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
Co to jen se mnou vyvádíš, čerstvoučká zeleni stromů, že se tak toulám přírodou ...
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva