Já už dávno tobě nepatřím,
teď užívám si svobody,
ale lásku nikde nespatřím,
jakoby zapadla, hluboko do vody.
A já ji zatím lovit nebudu,
nechám všechno náhodě,
jen nesmím podlehnout přeludu,
lásku budu věnovat, jenom svobodě.
Je mi tak krásně, ale jak dlouho?
Člověku samotnému není do smíchu,
zatím se zklidni, moje touho
a prožívej pohodu, v překrásném tichu.
Až nastane ten správný čas,
kdy bez lásky už nebudu moci být,
opatrně poohlédnu se po ní zas
a začnu z poháru lásky pít.
Ten život je jako aprílové počasí,
jeden den prší, druhý den slunce svítí,
třeba i na chvíli se vyčasí
a někdy se cítíme, láskou zbití.
PeopleSTAR (8 hodnocení)