Na nohou ostře řinčí zbroje plech,
když kráčela jsi v nich po mých snech.
Když pak touto botou kovanou,
ničila jsi veškerou lásku schovanou.
Co krok to zásek nože do duše
ničila jsi vše a vůbec netuše,
že tam kde byla kdysi lásky hora,
je tlející mršina zoufalého tvora.
když kráčela jsi v nich po mých snech.
Když pak touto botou kovanou,
ničila jsi veškerou lásku schovanou.
Co krok to zásek nože do duše
ničila jsi vše a vůbec netuše,
že tam kde byla kdysi lásky hora,
je tlející mršina zoufalého tvora.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Za dveřmi
Jsou temné dny, kdy za objetí dal bys vše, co je ti drahé, na tiché dveře klepeš...
Zklamání
Já stínu svého sám se ptám: "Proč jenom ty mne stále provázíš ?", když pod balkó...
Je mi líto
Jsou krásná slova bez lásky i krásné lásky beze slov, pak splétáš je jak provázk...
Jsou temné dny, kdy za objetí dal bys vše, co je ti drahé, na tiché dveře klepeš...
Zklamání
Já stínu svého sám se ptám: "Proč jenom ty mne stále provázíš ?", když pod balkó...
Je mi líto
Jsou krásná slova bez lásky i krásné lásky beze slov, pak splétáš je jak provázk...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva