Nad obzorem svítá,
probouzí se nový den,
první paprsek mě vítá,
tvé oči - modré jsou jak len.
Do nich jsem se zahleděl,
ale zbytečné jsou moje snahy,
že máš jiného jsem nevěděl,
ale poznal jsem vše záhy.
Je mi líto, že jsem přišel,
ale na tebe jen tak nezapomenu,
do tvého srdce jiný vešel,
tíhu smutku, přirovnávám k břemenu.
Kdo mi pomůže, se ho zbavit,
kdo na lepší život naději mi dá,
bych jej v radosti mohl strávit,
snad mi osud, kousek štěstí přidá.
probouzí se nový den,
první paprsek mě vítá,
tvé oči - modré jsou jak len.
Do nich jsem se zahleděl,
ale zbytečné jsou moje snahy,
že máš jiného jsem nevěděl,
ale poznal jsem vše záhy.
Je mi líto, že jsem přišel,
ale na tebe jen tak nezapomenu,
do tvého srdce jiný vešel,
tíhu smutku, přirovnávám k břemenu.
Kdo mi pomůže, se ho zbavit,
kdo na lepší život naději mi dá,
bych jej v radosti mohl strávit,
snad mi osud, kousek štěstí přidá.
PeopleSTAR (6 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva