Je třeba všemu smilování,
co malé, ustrašené, prosí.
Co lidské je, co bolest nosí.
Co vyčísti lze v bílé skráni.
Jsou plny světla tvoje řasy,
s moudrostí zápasících hříchů.
A z tvého bouřlivého smíchu
já vím, jak hořce plakala jsi.
co malé, ustrašené, prosí.
Co lidské je, co bolest nosí.
Co vyčísti lze v bílé skráni.
Jsou plny světla tvoje řasy,
s moudrostí zápasících hříchů.
A z tvého bouřlivého smíchu
já vím, jak hořce plakala jsi.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
PÍSEŇ - Jaroslav Vrchlický
Jest večer - kouří se z lesů, červánek stromy prokmitá, kytici z vřesu ti nesu, ...
DUBEN - František Hrubín
Co si z kvítí napleteme vínků v prstech, jež se dost už ohřály, než vyžene strom...
SLOKY LÁSKY - Stěpan Ščipačov
Plavý větře, jak jsi šťastný, větře! Ech, ty záletníku, ty se máš! V srdíčko slí...
Jest večer - kouří se z lesů, červánek stromy prokmitá, kytici z vřesu ti nesu, ...
DUBEN - František Hrubín
Co si z kvítí napleteme vínků v prstech, jež se dost už ohřály, než vyžene strom...
SLOKY LÁSKY - Stěpan Ščipačov
Plavý větře, jak jsi šťastný, větře! Ech, ty záletníku, ty se máš! V srdíčko slí...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva