Je třeba všemu smilování,
co malé, ustrašené, prosí.
Co lidské je, co bolest nosí.
Co vyčísti lze v bílé skráni.
Jsou plny světla tvoje řasy,
s moudrostí zápasících hříchů.
A z tvého bouřlivého smíchu,
já vím, jak hořce plakala jsi.
co malé, ustrašené, prosí.
Co lidské je, co bolest nosí.
Co vyčísti lze v bílé skráni.
Jsou plny světla tvoje řasy,
s moudrostí zápasících hříchů.
A z tvého bouřlivého smíchu,
já vím, jak hořce plakala jsi.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘED SVÍTÁNÍM - Bedřich Stehno
Pár hodin a oškubaly tu černou labuť Zase jsme miláčku trochu umřeli a zdá se ž...
LES KVĚTŮ ZAČAL UŽ - LI JŮ
Les květů začal už - ač trochu náhle snad - nach jara shazovat. Podlehl tíze, kt...
POMPEJE - Bedřich Stehno
Miláčku Dnes v noci jsem miloval cizí ženu Dvě hodiny jsme tě zabíjeli Potom ...
Pár hodin a oškubaly tu černou labuť Zase jsme miláčku trochu umřeli a zdá se ž...
LES KVĚTŮ ZAČAL UŽ - LI JŮ
Les květů začal už - ač trochu náhle snad - nach jara shazovat. Podlehl tíze, kt...
POMPEJE - Bedřich Stehno
Miláčku Dnes v noci jsem miloval cizí ženu Dvě hodiny jsme tě zabíjeli Potom ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva