Je tu stále láska

Myslím, že jsi až příliš silná
a přesto strašně zranitelná,
jako ta křehká křídla motýlí.
Jen lásku slibovat, co tím člověk docílí?

Neboj se o svá křídla, budeš stoupat výš,
nic nezastaví tvoji touhu volně dýchat.
Za ta dlouhá léta o lásce už všechno víš,
že zrada bolí, dnes už můžeš jenom slýchat.

Na svět se už přece jinak trochu díváš,
když na tě hledím, slzy v očích míváš.
A já tolik, tolik chtěl bych potěšit tebe,
jen odvaha mi schází, nemám důvěru v sebe.

Přesto ale neztrácím nikdy naději,
dávno sice vím, že zázraky se nedějí.
Občas se ale sem tam nějaký stane
a láska z popela jako Fénix vstane.

Zase všechno prozáří kolem nás,
co s ní všechno přijde, ještě netušíš,
jen já vím, že šťastna budeš zas,
ale ty mně lásku vůbec nedlužíš.