Představuji si tě neustále,
jak vedle mě usínáš.
Poznal jsem tě v katedrále,
ještě na to vzpomínáš?
Bylo tam jen ticho a chlad,
vidět bylo, že se zimou chvěješ,
snad někde - potkáme se snad,
vyplním tvé touhy, vše, co si přeješ.
Zvony nad námi zvonily,
ten jejich zvuk, slyším dodnes,
tvé modré oči, tolik se mi líbily,
najednou vánek, kamsi tě odnes.
Stále chodím stejnou cestou
a přesto, už tě nepotkám.
Zvony na kostele, odbíjejí šestou,
přivykat nechci, stálým prohrám.
V životě, tak krásnou dívku,
jsem ještě nikdy nepotkal,
spanilost ti daly sudičky do vínku
a já dosud, život svůj - láskou neprotkal.
PeopleSTAR (8 hodnocení)