Jestřábí žena

Za dávných časů ten příběh se stal,
snahou mou předat jej dál.
Na koni jede rytíř s velkou kuráží,
nádherný jestřáb sedí mu na paži.

Zlodějíček Filip Gaston utíká z vězení z Aquily,
biskupovi nohsledi by málem ho chytili.
Rytíř Navarre se chlapce zastane,
proto se Filip jeho věrným sluhou stane.

Gaston brzy nabude podezření,
rytíř a jestřáb strašlivou kletbou spojeni.
Do krásné Isabeau se Navarre zamiloval,
opětovanou lásku zlý biskup jim nepřál.

Tu dívku pro sebe natolik chtěl,
oba milence na věky proklel.
S východem slunce v jestřába mění se dívka,
s jeho západem rytíř v černého vlka.

Tak v těžkého osudu porobě,
nikdy se nemají setkat ve své lidské podobě.
Starý mnich Imperius Filipa zasvětí,
jak jim jen pomoci zlomit to prokletí.

Navarre s Isabeau před biskupem stanout zkusí,
během zatmění slunce kletba se zrušit musí.
Není lehké nastražit na vlka past,
snad s klecí dojedou včas.

Zatmění nastává, než dojde ke křídel rozpětí,
jako muž a žena zůstanou spolu v objetí.
Biskupa proklál hrot meče rytíře,
láska vždy vítězí, vždycky zlo přemůže.