Kdopak to sedí tam
v tom světle u okna?
Jenom já a můj stín,
jenom my sami dva.
Až lampa dohasne
a tma se rozhostí,
potom však i ten stín
člověka opustí.
Nechá mě zase,
zase, běda mi,
jenom s mou samotou
a s mými slzami.
v tom světle u okna?
Jenom já a můj stín,
jenom my sami dva.
Až lampa dohasne
a tma se rozhostí,
potom však i ten stín
člověka opustí.
Nechá mě zase,
zase, běda mi,
jenom s mou samotou
a s mými slzami.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
NAROZENÍ KRISTOVO - K. J. ERBEN
Stíla panenka Marie, jako růžička červená. Přišel je k ní anděl Páně, dal pozdr...
VERŠE PSANÉ NA VODU - Mathesius
Bezvýznamný milenec Měla jsi milenců, kolik má děr košíček na květiny: Je to ta...
VŮNĚ - Mathesius
V měsíci máji oranží v květu vůni jsem pil: Voní jak rukáv milenky dávné, kterou...
Stíla panenka Marie, jako růžička červená. Přišel je k ní anděl Páně, dal pozdr...
VERŠE PSANÉ NA VODU - Mathesius
Bezvýznamný milenec Měla jsi milenců, kolik má děr košíček na květiny: Je to ta...
VŮNĚ - Mathesius
V měsíci máji oranží v květu vůni jsem pil: Voní jak rukáv milenky dávné, kterou...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva