Kdopak to sedí tam
v tom světle u okna?
Jenom já a můj stín,
jenom my sami dva.
Až lampa dohasne
a tma se rozhostí,
potom však i ten stín
člověka opustí.
Nechá mě zase,
zase, běda mi,
jenom s mou samotou
a s mými slzami.
v tom světle u okna?
Jenom já a můj stín,
jenom my sami dva.
Až lampa dohasne
a tma se rozhostí,
potom však i ten stín
člověka opustí.
Nechá mě zase,
zase, běda mi,
jenom s mou samotou
a s mými slzami.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
VELIKONOCE - Josef Jelen
Pradávné svátky s pradávnými zvyky a stále novým jarem Vzkříšení Proč bych měl v...
Předjaří - Josef Rybák
Naslouchám řece pod ledem Jako by se v ní už cosi hnulo Slunce se ještě dívá dal...
Někdy se vracíme - Josef Rybák
Někdy se vracíme abychom si ověřili lásku a prsty vnořili do studánek kde řeka z...
Pradávné svátky s pradávnými zvyky a stále novým jarem Vzkříšení Proč bych měl v...
Předjaří - Josef Rybák
Naslouchám řece pod ledem Jako by se v ní už cosi hnulo Slunce se ještě dívá dal...
Někdy se vracíme - Josef Rybák
Někdy se vracíme abychom si ověřili lásku a prsty vnořili do studánek kde řeka z...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva