Kdyby srdce mluvit mohlo,
to bychom se divili,
řeklo by nám, co ho zmohlo,
pak bychom ho šetřili.
Takhle pořád ho jen trápíme,
starostmi, smutkem, láskou,
ale za něj slzy skrápíme
a ozdobit, necháme se vráskou.
Každá vráska, svůj příběh má,
většinou je ale smutný,
i v srdci bývá někdy tma,
jen život, ten nebývá nudný.
Snad to tak má být,
jen to srdce stále mlčí,
snaží se i bolest skrýt,
když v něm strachy - láska se krčí.
Co vše s námi zkusit musí,
měli bychom o něj pečovat,
radost máme, když láskou buší,
nemusíme ho pak vůbec přemlouvat.
Šťastné je a my s ním,
láska hřeje jako sluníčko,
pak nad štěstím i bdím,
rozveselí tě i sladké slovíčko.
PeopleSTAR (8 hodnocení)