Do okna krajiny zadumána hledím,
s vřelým úsměvem mě vítá,
sama tady v tichu sedím
a na východě, pomaloučku svítá.
Všechno živé se probouzí,
jen ty sníš dál své sny,
mně někdo lásku nabízí,
budou snad lepší příští dny?
Jaký bude ale ten dnešní den?
Chtěla bych jej s láskou prožít
a zatím vzpomínám jen,
bojím se, čeho bych se mohla dožít.
Zpátky se už nebudu vracet,
to většinou špatně končí,
dávno už mi není hochu dvacet,
jen se vzpomínkami, se člověk nerad loučí.
Uložím si je až na dno srdíčka,
jednou budu ráda, že je mám,
dnes se dočkám jenom sluníčka,
rozmyslím si, komu lásku dám.
PeopleSTAR (7 hodnocení)