Seděl na lavičce u řeky,
ruce měl složené v klín.
Byl již stařec křehký,
za ním stál jeho života stín.
Knír a vlasy dávno bílé,
umírající šarm duši ještě má.
Komu by stárnout bylo milé,
ženy sváděl uhrančivýma očima.
Co se to však ale stalo,
že tu sedí smutně sám.
Lásky žen neměl nikdy málo,
neuměl ji dávat sám vám.
Když šla láska do finále,
nová zas čekala naň.
Bývalé dal opět vale,
život samotou vybírá daň.
ruce měl složené v klín.
Byl již stařec křehký,
za ním stál jeho života stín.
Knír a vlasy dávno bílé,
umírající šarm duši ještě má.
Komu by stárnout bylo milé,
ženy sváděl uhrančivýma očima.
Co se to však ale stalo,
že tu sedí smutně sám.
Lásky žen neměl nikdy málo,
neuměl ji dávat sám vám.
Když šla láska do finále,
nová zas čekala naň.
Bývalé dal opět vale,
život samotou vybírá daň.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Pláču pláčem tvým - Petronila Ševčíková
Pláču pláčem tvým Vzpomínám na tvůj smích, který občas malinko smutný se mi zdá...
Most přes minulost - Pavlína Adamcová
Jsou pocity, které nevysvětlíš slovy, a tak se je jen málokdo doví. Jsou myšlenk...
Nahá noc - Raven
Noc už si zpola svlékla tmu teď skoro nahá čelí svítání jak když se vdova oddá j...
Pláču pláčem tvým Vzpomínám na tvůj smích, který občas malinko smutný se mi zdá...
Most přes minulost - Pavlína Adamcová
Jsou pocity, které nevysvětlíš slovy, a tak se je jen málokdo doví. Jsou myšlenk...
Nahá noc - Raven
Noc už si zpola svlékla tmu teď skoro nahá čelí svítání jak když se vdova oddá j...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva