Seděl na lavičce u řeky,
ruce měl složené v klín.
Byl již stařec křehký,
za ním stál jeho života stín.
Knír a vlasy dávno bílé,
umírající šarm duši ještě má.
Komu by stárnout bylo milé,
ženy sváděl uhrančivýma očima.
Co se to však ale stalo,
že tu sedí smutně sám.
Lásky žen neměl nikdy málo,
neuměl ji dávat sám vám.
Když šla láska do finále,
nová zas čekala naň.
Bývalé dal opět vale,
život samotou vybírá daň.
ruce měl složené v klín.
Byl již stařec křehký,
za ním stál jeho života stín.
Knír a vlasy dávno bílé,
umírající šarm duši ještě má.
Komu by stárnout bylo milé,
ženy sváděl uhrančivýma očima.
Co se to však ale stalo,
že tu sedí smutně sám.
Lásky žen neměl nikdy málo,
neuměl ji dávat sám vám.
Když šla láska do finále,
nová zas čekala naň.
Bývalé dal opět vale,
život samotou vybírá daň.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Mám rád jitra - René Inguort
Když se mlhy táhnou po strništi a v chladném tichu nic ani nehlesne když v šedýc...
Dušičková - Tafofil
Přišel jsi na hřbitov, můj milý postát mi u hrobu na chvíli.. Šeptáš, že smutno ...
Světýlka dušiček - Raven
Na dnešek dolehly dušičky blikavých světýlek tichý rej zůstal mi zamčený pod víč...
Když se mlhy táhnou po strništi a v chladném tichu nic ani nehlesne když v šedýc...
Dušičková - Tafofil
Přišel jsi na hřbitov, můj milý postát mi u hrobu na chvíli.. Šeptáš, že smutno ...
Světýlka dušiček - Raven
Na dnešek dolehly dušičky blikavých světýlek tichý rej zůstal mi zamčený pod víč...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva