Seděl na lavičce u řeky,
ruce měl složené v klín.
Byl již stařec křehký,
za ním stál jeho života stín.
Knír a vlasy dávno bílé,
umírající šarm duši ještě má.
Komu by stárnout bylo milé,
ženy sváděl uhrančivýma očima.
Co se to však ale stalo,
že tu sedí smutně sám.
Lásky žen neměl nikdy málo,
neuměl ji dávat sám vám.
Když šla láska do finále,
nová zas čekala naň.
Bývalé dal opět vale,
život samotou vybírá daň.
ruce měl složené v klín.
Byl již stařec křehký,
za ním stál jeho života stín.
Knír a vlasy dávno bílé,
umírající šarm duši ještě má.
Komu by stárnout bylo milé,
ženy sváděl uhrančivýma očima.
Co se to však ale stalo,
že tu sedí smutně sám.
Lásky žen neměl nikdy málo,
neuměl ji dávat sám vám.
Když šla láska do finále,
nová zas čekala naň.
Bývalé dal opět vale,
život samotou vybírá daň.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Každý si vybere - Raven
Farář, když z bicyklu sesedal pocítil nad sebou lítost proč nemám, Pane, alespoň...
ZEMĚ TŘÍ SLUNCÍ - Miki Ryvola
Až jednou hejna mejch podivnejch ptáků vrátí se v podzimní větrnej den, zahléd...
Nebe se nejspíš zlobí - Raven
Dneska mám v úmyslu nejít ven nebe se nejspíš zlobí neboť je blátivě šedivé jak ...
Farář, když z bicyklu sesedal pocítil nad sebou lítost proč nemám, Pane, alespoň...
ZEMĚ TŘÍ SLUNCÍ - Miki Ryvola
Až jednou hejna mejch podivnejch ptáků vrátí se v podzimní větrnej den, zahléd...
Nebe se nejspíš zlobí - Raven
Dneska mám v úmyslu nejít ven nebe se nejspíš zlobí neboť je blátivě šedivé jak ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva