Seděl na lavičce u řeky,
ruce měl složené v klín.
Byl již stařec křehký,
za ním stál jeho života stín.
Knír a vlasy dávno bílé,
umírající šarm duši ještě má.
Komu by stárnout bylo milé,
ženy sváděl uhrančivýma očima.
Co se to však ale stalo,
že tu sedí smutně sám.
Lásky žen neměl nikdy málo,
neuměl ji dávat sám vám.
Když šla láska do finále,
nová zas čekala naň.
Bývalé dal opět vale,
život samotou vybírá daň.
ruce měl složené v klín.
Byl již stařec křehký,
za ním stál jeho života stín.
Knír a vlasy dávno bílé,
umírající šarm duši ještě má.
Komu by stárnout bylo milé,
ženy sváděl uhrančivýma očima.
Co se to však ale stalo,
že tu sedí smutně sám.
Lásky žen neměl nikdy málo,
neuměl ji dávat sám vám.
Když šla láska do finále,
nová zas čekala naň.
Bývalé dal opět vale,
život samotou vybírá daň.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Barvy pro život
Chlad rána okna mlhou orosí, kapky stékají jako velké slzy. Snad podzim říjen je...
Modlidba - Adolf Heyduk
Stařeček s houslemi ondy ze starých vyrudlých not pomáhal v kostele hráti rektor...
Úzkost - Bohuslav Reynek
V tmách ozvalo se zalkání, smrt černé kočky volat slyším, jíž nikdo živý nepomáh...
Chlad rána okna mlhou orosí, kapky stékají jako velké slzy. Snad podzim říjen je...
Modlidba - Adolf Heyduk
Stařeček s houslemi ondy ze starých vyrudlých not pomáhal v kostele hráti rektor...
Úzkost - Bohuslav Reynek
V tmách ozvalo se zalkání, smrt černé kočky volat slyším, jíž nikdo živý nepomáh...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva