Seděl na lavičce u řeky,
ruce měl složené v klín.
Byl již stařec křehký,
za ním stál jeho života stín.
Knír a vlasy dávno bílé,
umírající šarm duši ještě má.
Komu by stárnout bylo milé,
ženy sváděl uhrančivýma očima.
Co se to však ale stalo,
že tu sedí smutně sám.
Lásky žen neměl nikdy málo,
neuměl ji dávat sám vám.
Když šla láska do finále,
nová zas čekala naň.
Bývalé dal opět vale,
život samotou vybírá daň.
ruce měl složené v klín.
Byl již stařec křehký,
za ním stál jeho života stín.
Knír a vlasy dávno bílé,
umírající šarm duši ještě má.
Komu by stárnout bylo milé,
ženy sváděl uhrančivýma očima.
Co se to však ale stalo,
že tu sedí smutně sám.
Lásky žen neměl nikdy málo,
neuměl ji dávat sám vám.
Když šla láska do finále,
nová zas čekala naň.
Bývalé dal opět vale,
život samotou vybírá daň.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Zítřejší déšť - Raven
Zítřejší déšť opláchne omšelé a staré prejzové střechy, dlažbu na bulvárech Lisa...
Dopis a Naděje - Jakub Noha
Celé dny se touláš, chodíš, píšeš dopis, hned ho zase roztrháš. V obálce se slo...
Víkend elegance v Hradci Králové
Když jaro přehouplo se do léta, zaplesal hudebník, estét a poeta. V Jiráskových ...
Zítřejší déšť opláchne omšelé a staré prejzové střechy, dlažbu na bulvárech Lisa...
Dopis a Naděje - Jakub Noha
Celé dny se touláš, chodíš, píšeš dopis, hned ho zase roztrháš. V obálce se slo...
Víkend elegance v Hradci Králové
Když jaro přehouplo se do léta, zaplesal hudebník, estét a poeta. V Jiráskových ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva