Seděl na lavičce u řeky,
ruce měl složené v klín.
Byl již stařec křehký,
za ním stál jeho života stín.
Knír a vlasy dávno bílé,
umírající šarm duši ještě má.
Komu by stárnout bylo milé,
ženy sváděl uhrančivýma očima.
Co se to však ale stalo,
že tu sedí smutně sám.
Lásky žen neměl nikdy málo,
neuměl ji dávat sám vám.
Když šla láska do finále,
nová zas čekala naň.
Bývalé dal opět vale,
život samotou vybírá daň.
ruce měl složené v klín.
Byl již stařec křehký,
za ním stál jeho života stín.
Knír a vlasy dávno bílé,
umírající šarm duši ještě má.
Komu by stárnout bylo milé,
ženy sváděl uhrančivýma očima.
Co se to však ale stalo,
že tu sedí smutně sám.
Lásky žen neměl nikdy málo,
neuměl ji dávat sám vám.
Když šla láska do finále,
nová zas čekala naň.
Bývalé dal opět vale,
život samotou vybírá daň.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Záhadné lesní zjevení
Na poli vrány mají slezinu, krákáním mámí z nebe vločky sněhu. Snaží se k nám př...
Infekce - Václav Hrabě
(Sbírka Blues pro bláznivou holku) Spadl jsem se skály porostlé arnikou a teď tu...
Až jednou - Jaroslav Seifert
Až jednou bíle prokvete ti vlas - jen odpusť, prosím, negalantní zmínku, čas bíd...
Na poli vrány mají slezinu, krákáním mámí z nebe vločky sněhu. Snaží se k nám př...
Infekce - Václav Hrabě
(Sbírka Blues pro bláznivou holku) Spadl jsem se skály porostlé arnikou a teď tu...
Až jednou - Jaroslav Seifert
Až jednou bíle prokvete ti vlas - jen odpusť, prosím, negalantní zmínku, čas bíd...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva