Seděl na lavičce u řeky,
ruce měl složené v klín.
Byl již stařec křehký,
za ním stál jeho života stín.
Knír a vlasy dávno bílé,
umírající šarm duši ještě má.
Komu by stárnout bylo milé,
ženy sváděl uhrančivýma očima.
Co se to však ale stalo,
že tu sedí smutně sám.
Lásky žen neměl nikdy málo,
neuměl ji dávat sám vám.
Když šla láska do finále,
nová zas čekala naň.
Bývalé dal opět vale,
život samotou vybírá daň.
ruce měl složené v klín.
Byl již stařec křehký,
za ním stál jeho života stín.
Knír a vlasy dávno bílé,
umírající šarm duši ještě má.
Komu by stárnout bylo milé,
ženy sváděl uhrančivýma očima.
Co se to však ale stalo,
že tu sedí smutně sám.
Lásky žen neměl nikdy málo,
neuměl ji dávat sám vám.
Když šla láska do finále,
nová zas čekala naň.
Bývalé dal opět vale,
život samotou vybírá daň.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Když vzkvete pitomec - Raven
Jaro se hned pustilo do přehlídky pyšné je na své dílo, všechny kytky nic ale ne...
Vůně fialek
Stromy pomalu oblékají zelenou, v korunách hlasitě štěbetají ptáci. Každý si hle...
Jaro mě baví - Raven
Slunce mě pustí ven na ulici oprátku stáhne mi z hlavy práskne mě do očí, do ble...
Jaro se hned pustilo do přehlídky pyšné je na své dílo, všechny kytky nic ale ne...
Vůně fialek
Stromy pomalu oblékají zelenou, v korunách hlasitě štěbetají ptáci. Každý si hle...
Jaro mě baví - Raven
Slunce mě pustí ven na ulici oprátku stáhne mi z hlavy práskne mě do očí, do ble...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva