Seděl na lavičce u řeky,
ruce měl složené v klín.
Byl již stařec křehký,
za ním stál jeho života stín.
Knír a vlasy dávno bílé,
umírající šarm duši ještě má.
Komu by stárnout bylo milé,
ženy sváděl uhrančivýma očima.
Co se to však ale stalo,
že tu sedí smutně sám.
Lásky žen neměl nikdy málo,
neuměl ji dávat sám vám.
Když šla láska do finále,
nová zas čekala naň.
Bývalé dal opět vale,
život samotou vybírá daň.
ruce měl složené v klín.
Byl již stařec křehký,
za ním stál jeho života stín.
Knír a vlasy dávno bílé,
umírající šarm duši ještě má.
Komu by stárnout bylo milé,
ženy sváděl uhrančivýma očima.
Co se to však ale stalo,
že tu sedí smutně sám.
Lásky žen neměl nikdy málo,
neuměl ji dávat sám vám.
Když šla láska do finále,
nová zas čekala naň.
Bývalé dal opět vale,
život samotou vybírá daň.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Smuteční vrba - Petra Kadlčíková
Smuteční vrba hlavu svou kloní, je stejně ztrápená tak jako vloni. Vlasy si smáč...
Petřín - David Šlechtický
V potu stoupám od Újezdu kolem Máchy, který sní za mnou město ještě šumí přede m...
Básnička nádherně smutná - Raven
K ránu jsem vedl tesklivé řeči a pak noc skončila, jako když utne žena mi pravi...
Smuteční vrba hlavu svou kloní, je stejně ztrápená tak jako vloni. Vlasy si smáč...
Petřín - David Šlechtický
V potu stoupám od Újezdu kolem Máchy, který sní za mnou město ještě šumí přede m...
Básnička nádherně smutná - Raven
K ránu jsem vedl tesklivé řeči a pak noc skončila, jako když utne žena mi pravi...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva