Zabloudil jsem v životě
až na kraj strmé propasti.
Sám jsem zůstal v samotě,
ze sebe - nemohu ji setřásti.
Kdesi v dáli, paprsek vidím,
bude to má záchrana?
Za své lži, teď se stydím,
nespím od večera do rána.
Odpusť mi to lásko má,
někdy se to tak semele,
s každým něco zacloumá,
věř, že ve mně, budeš mít přítele.
Láska už se ale nevrátí,
ta odešla a nezná cestu zpět,
na ni vzpomínky se neztratí,
jen při nich, srdíčko se bude chvět.
až na kraj strmé propasti.
Sám jsem zůstal v samotě,
ze sebe - nemohu ji setřásti.
Kdesi v dáli, paprsek vidím,
bude to má záchrana?
Za své lži, teď se stydím,
nespím od večera do rána.
Odpusť mi to lásko má,
někdy se to tak semele,
s každým něco zacloumá,
věř, že ve mně, budeš mít přítele.
Láska už se ale nevrátí,
ta odešla a nezná cestu zpět,
na ni vzpomínky se neztratí,
jen při nich, srdíčko se bude chvět.
PeopleSTAR (6 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva