Na bílém obláčku se houpám,
cítím se jako v bavlnce,
perníček na chaloupce loupám,
připadám si jako v pohádce.
V nekonečné pohádce snů,
kde láska a ticho panuje,
co uplyne krásných dnů,
člověk zbytečně, život si plánuje.
Života proudem, nech se unášet,
snad někde pokaždé zakotvíš,
naučíš se přetvářku nesnášet
a uspěchanému štěstí - domluvíš.
Až zase ucítíš, že jsi unaven,
stopni si zase mráčky na obloze,
vždyť v životě, často jsi pobaven,
jen dostatek lásky, vždy měj v záloze.
PeopleSTAR (7 hodnocení)