Blesky křižují tmavou letní oblohu,
z dáli ozývá se burácení hromů.
Proč jenom stále cestu najít nemohu,
tak ráda bych vrátila se domů.
Netuším ale, co mne tam čeká,
neustále však po domově toužím.
Jak asi za ta léta změnila se řeka
a už je to dávno, co vyhýbám se loužím.
Dětství a mládí uprchlo jako sen,
teď tu stojím bezradná a přemýšlím,
co všechno změnil pouze jeden den.
Kdo na tom nese vinu, jen se domýšlím.
Kolem zuří bouře, vítr se zvedá,
ani v mém srdci klid není.
Zapomenout ale na vše, to mi nedá,
až teprve po létech, člověk domova si cení.
Snad najdu po létech, co tolik hledám,
jen netušila jsem, čeho se člověk může dožít.
Ale lásku a něhu svým dětem předám,
aby v ní mohly celý život prožít.
PeopleSTAR (34 hodnocení)