Loučím se s tebou

Tak rychle jsi mne drahý opustil
a na loučení nezbyl nám vůbec čas.
Proč jen tohle Pán Bůh dopustil,
myslíš, že snad nemiloval nás?

Já si tady s tebou ráda povídám
a na hrob dávám ti bílé růže.
Do budoucnosti už moc se nedívám,
byla jsem šťastna - kdo říct to může?

Na lavičce tiše sedím a s tebou rozmlouvám,
ty už se na mne neusměješ, smutno je mi.
Neplač, setři slzy - stále sebe přemlouvám,
prosím Boha - jen sílu žít, prosím, dej mi!

I nebe pláče a soucítí se mnou,
chci být statečná, ale nějak mi to nejde.
Každý den se tady loučím s tebou,
nevěřila jsem ale, co lásky do srdce se vejde.

Teď nás ale dělí propast veliká,
už nikdy ti neřeknu, jak ráda tě mám.
Proč tolik člověk smutkem se zalyká,
teď drahý poslední sbohem ti dám.

Jednou mně také andělé zavolají k sobě
a já v klidu za tebou drahý přijdu,
ráda zase přivinu se miláčku k tobě,
do království blaženosti s tebou vejdu.