Vlčí máky, jak rudé plamínky,
na dálku v polích hoří,
já dál přeskakuji kamínky
a pomalu slunce, za obzor se noří.
Den pomalu se chystá odejít
a já tu v polích na tě čekám,
snažím se smutku předejít,
každá cesta, přece vede někam.
Jen ta moje, snad nemá konce,
únava na mě padá a nohy bolí,
na louce zvoní ovečkám zvonce
a já cítím, vůni obilných polí.
Polední žár všechno spaluje,
hledám, kde bych našel stín,
snad nás ještě láska spojuje,
každá žena, úrodný má klín.
Hledám tě lásko neustále,
abych svůj vzkaz mohl předat,
snad potkáme se v katedrále,
člověk je nucen, celý život lásku hledat.
na dálku v polích hoří,
já dál přeskakuji kamínky
a pomalu slunce, za obzor se noří.
Den pomalu se chystá odejít
a já tu v polích na tě čekám,
snažím se smutku předejít,
každá cesta, přece vede někam.
Jen ta moje, snad nemá konce,
únava na mě padá a nohy bolí,
na louce zvoní ovečkám zvonce
a já cítím, vůni obilných polí.
Polední žár všechno spaluje,
hledám, kde bych našel stín,
snad nás ještě láska spojuje,
každá žena, úrodný má klín.
Hledám tě lásko neustále,
abych svůj vzkaz mohl předat,
snad potkáme se v katedrále,
člověk je nucen, celý život lásku hledat.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva