Měsíc a hvězdy

Když za tmavých letních nocí,
měsíc s hvězdami si na schovávanou hraje,
ten nemůže tě okouzlit svojí mocí
a přesto ve tvé hlavě, další plán už zraje.

Poprosit měsíček - by se přestal skrývat,
rozzářil svoji tvář a seslal světlo na Zemi,
milencům posvítil na cestu, by mohli se dívat,
jak chladné jeho paprsky zatančí si se všemi.

Studené světlo na hladinu dopadá,
cítíš najednou jen chlad a odcizení.
Stejné pocity snad máš, když slunce zapadá
a marně toužíš po lásce nalezení.

Jeden jediný paprsek aspoň vyšli,
ten co lásku snad hledat bude všude,
to aby milenci k sobě cestu našli
a mohli věřit, že kousíček jim ještě zbude.

Kousíček malý aspoň - než-li vůbec žádnou,
spokojí se s tím snad - co jim zbývá?
Jen žíti budou vzpomínkami na lásku dávnou,
bohužel - tak v životě většinou to bývá.

Velká láska se jako mlha rozplyne,
nezbývá, než se s tím smířit.
Jen touha po lásce s tím nezhyne,
Amor svůj šíp jinam začne mířit.

Zas přijde někdo, kdo tě bude milovat,
zahojí v srdci tvém všechny rány,
nemusíš tolik ničeho už litovat,
zas můžeš chystat nové plány.