XVIII
Loupežník zpívá:
Já žárlím, milá, na ten les,
když vábí k sobě tvoje oči,
na vlny žárlím, v které skočí
tvé mladé, bílé tělo dnes.
Zhyzděna jizvou moje líc,
však neztratila síly páž.
Všech sedm milovat nás máš.
Nikoho víc. Nikoho víc.
Podivný oheň zrak má tvůj,
podivný chlad s tvým žárem střídá,
podivně tvůj ret napovídá.
Nikoho více! Pamatuj!
Loupežník zpívá:
Já žárlím, milá, na ten les,
když vábí k sobě tvoje oči,
na vlny žárlím, v které skočí
tvé mladé, bílé tělo dnes.
Zhyzděna jizvou moje líc,
však neztratila síly páž.
Všech sedm milovat nás máš.
Nikoho víc. Nikoho víc.
Podivný oheň zrak má tvůj,
podivný chlad s tvým žárem střídá,
podivně tvůj ret napovídá.
Nikoho více! Pamatuj!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
NÁPIS - Vítězslav Nezval
Kolik jsem vypsal tužek, kolik jsem zmuchlal lůžek, letím, ač nejsem pták, sám n...
Z COCKTAILŮ - Vítězslav Nezval
Mám oči jako len večer jsou hrozny nejsladší však spěte spěte jen můj starý hlíd...
V ZÁŘÍ - Vítězslav Nezval
Podzim už platí listím svou útratu. Je konec láskám, konec nenávistím, podzim už...
Kolik jsem vypsal tužek, kolik jsem zmuchlal lůžek, letím, ač nejsem pták, sám n...
Z COCKTAILŮ - Vítězslav Nezval
Mám oči jako len večer jsou hrozny nejsladší však spěte spěte jen můj starý hlíd...
V ZÁŘÍ - Vítězslav Nezval
Podzim už platí listím svou útratu. Je konec láskám, konec nenávistím, podzim už...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva