XVIII
Loupežník zpívá:
Já žárlím, milá, na ten les,
když vábí k sobě tvoje oči,
na vlny žárlím, v které skočí
tvé mladé, bílé tělo dnes.
Zhyzděna jizvou moje líc,
však neztratila síly páž.
Všech sedm milovat nás máš.
Nikoho víc. Nikoho víc.
Podivný oheň zrak má tvůj,
podivný chlad s tvým žárem střídá,
podivně tvůj ret napovídá.
Nikoho více! Pamatuj!
Loupežník zpívá:
Já žárlím, milá, na ten les,
když vábí k sobě tvoje oči,
na vlny žárlím, v které skočí
tvé mladé, bílé tělo dnes.
Zhyzděna jizvou moje líc,
však neztratila síly páž.
Všech sedm milovat nás máš.
Nikoho víc. Nikoho víc.
Podivný oheň zrak má tvůj,
podivný chlad s tvým žárem střídá,
podivně tvůj ret napovídá.
Nikoho více! Pamatuj!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
TOUHA - Vítězslav Nezval
Ó bulváry, ó automobily, jak krásné je pole, v němž zraje obilí! Číst starou kn...
VÁNICE - Stěpan Ščipačov
Vánice, že by vlci zabloudili! Práší a mete, zvedá k nebi sníh. V galoších žena ...
NÉNIE - Vít Obrtel
Poledne chromových žlutí, nebesa bez poskvrny, vesmírná slunečnice na kříž přibí...
Ó bulváry, ó automobily, jak krásné je pole, v němž zraje obilí! Číst starou kn...
VÁNICE - Stěpan Ščipačov
Vánice, že by vlci zabloudili! Práší a mete, zvedá k nebi sníh. V galoších žena ...
NÉNIE - Vít Obrtel
Poledne chromových žlutí, nebesa bez poskvrny, vesmírná slunečnice na kříž přibí...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva