Posílám pozdrav z velké dálky,
smutno je mi, vzpomínám,
dávám jej do malé obálky
a pohled svůj - věnuji pustinám.
Smutek krouží nad krajinou,
nikde ani živáčka,
snad naději nemám žádnou,
ten život je jak houpačka.
Jednou jsi nahoře, vzápětí dole,
ale vždyť jsem se takhle rozhodl.
Před námi, minové je pole,
odešel jsem, že jsem se s tebou neshodl.
Dnes toho opravdu ale lituji,
jen není zrovna cesty zpět,
věrnost kamarádům slibuji,
těším se, až odjeti budu smět.
Hodiny, dny a měsíce se vlečou,
snad se k tobě lásko vrátím,
přiznávám, že i slzy tečou
a někdy ve vzpomínkách, se i ztrácím.
PeopleSTAR (5 hodnocení)