Často jsem tě potkával
a dodnes nemohu na tebe zapomenout.
Možná jsem ti naději nedával,
ale chci se ti aspoň připomenout.
To tenkrát jsme byli mladí
a netušili jsme, co nás čeká.
Teď vánek nás po vlasech hladí,
že přichází stáří, trochu mě leká.
Jak rád bych tě zase potkal,
ale nevím, kde tě hledat mám.
Tolikrát jsem se se smutkem setkal
a na stará kolena - zůstal jsem sám.
Někdy to stáří bývá smutné
a člověk jenom vzpomínat může,
snad se občas spálit je nutné,
v životě také stále nekvetou růže.
Jen snad trny zůstávají,
co rozdírají srdce tvoje,
žádné zázraky se nestávají,
ale mohla jsi být přece moje!
a dodnes nemohu na tebe zapomenout.
Možná jsem ti naději nedával,
ale chci se ti aspoň připomenout.
To tenkrát jsme byli mladí
a netušili jsme, co nás čeká.
Teď vánek nás po vlasech hladí,
že přichází stáří, trochu mě leká.
Jak rád bych tě zase potkal,
ale nevím, kde tě hledat mám.
Tolikrát jsem se se smutkem setkal
a na stará kolena - zůstal jsem sám.
Někdy to stáří bývá smutné
a člověk jenom vzpomínat může,
snad se občas spálit je nutné,
v životě také stále nekvetou růže.
Jen snad trny zůstávají,
co rozdírají srdce tvoje,
žádné zázraky se nestávají,
ale mohla jsi být přece moje!
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva