Zamyšlen na břehu moře sedím,
přemýšlím o veliké lásce.
Na klidnou hladinu moře hledím
a lásku bych chtěl - vyznat krásce.
Jen stále žádná nepřichází
a tolik bych ji chtěl poznat!
Kde jen ta láska se nachází,
že smůlu mám - nechci si přiznat.
Z mořských vln najednou,
překrásná mořská panna vystoupí,
o ní jsem slyšel nejednou,
snad mě z mého trápení vykoupí.
Opravdu byla neskutečně krásná,
svůdné byly její vnady
ta mě snad probudila ze sna,
ale nevšiml jsem si jedné vady.
Scházel jí ten kousíček těla,
co ženu dělá ženou.
Snad omámit mé srdce chtěla,
tu část těla měla v moři ponořenou.
Jen tichounce šeptaly vlny,
ta ti to štěstí nepřinese!
Sice jako žena, svůdně se vlní,
ale tvé sny na dno mořské odnese.
Poslechl jsem - co ony mně šeptaly,
s tou bych opravdu štěstí nenašel!
Víc se mě na nic neptaly
a já v klidu od moře odešel.
Ale stále tu lásku hledám
a věřím, že ji jednou najdu.
Na nějaké rady dávno už nedbám
a už vím, kam si pro ni zajdu.
PeopleSTAR (4 hodnocení)