Měsíční svit zve k milování,
a já jsem tady stále sám,
snad ode mě čeká děkování,
ale co mu na to říci mám?
Není nikdo, koho bych miloval,
je to moc smutné pomyšlení.
Své štěstí jsem si podkopal,
teď snad bych dal na modlení.
Je zbytečné štěstí hledat,
ale naděje se nechci vzdát,
i vánek se začne občas zvedat,
i když se to nelíbí, začne pěkně vát.
Naděje přece umírá poslední,
tolik si milovat přeji!
Přinese ji slunce polední?
Láska jako jeho paprsky hřejí.
Pak pokorně poděkuji měsíci,
když jako strážce bude bdít,
až milovat se budem při svíci,
může se podívat, když bude chtít.
PeopleSTAR (9 hodnocení)