Tolik o sobě víme,
v sebe se ponoříme,
a přece to všechno mine,
stejně jak polibek.
Na prsou nebo v tváři
nic za čas nezazáří,
z toho, co nás teď blaží:
nezbude znamení.
A kdybys je i měla,
purpurová a skvělá
záře by vybělela,
nezbylo by z ní nic!
A přece lásky dílo
v hloubce nás označilo.
Že tak to s námi bylo,
vezmem si do hrobu.
v sebe se ponoříme,
a přece to všechno mine,
stejně jak polibek.
Na prsou nebo v tváři
nic za čas nezazáří,
z toho, co nás teď blaží:
nezbude znamení.
A kdybys je i měla,
purpurová a skvělá
záře by vybělela,
nezbylo by z ní nic!
A přece lásky dílo
v hloubce nás označilo.
Že tak to s námi bylo,
vezmem si do hrobu.
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
DRAMA - Vítězslav Nezval
V tom domě kde už nebydlí Pije svou starou sklenku grogu A hledí na strakatou do...
PÍSEŇ - Vítězslav Nezval
Ve vašem boku spí aiolská lyra. Na řece Orinoku zní zpěv gondoliéra. Piano, smy...
NÁPIS - Vítězslav Nezval
Kolik jsem vypsal tužek, kolik jsem zmuchlal lůžek, letím, ač nejsem pták, sám n...
V tom domě kde už nebydlí Pije svou starou sklenku grogu A hledí na strakatou do...
PÍSEŇ - Vítězslav Nezval
Ve vašem boku spí aiolská lyra. Na řece Orinoku zní zpěv gondoliéra. Piano, smy...
NÁPIS - Vítězslav Nezval
Kolik jsem vypsal tužek, kolik jsem zmuchlal lůžek, letím, ač nejsem pták, sám n...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva