Vítr ze všech stran fouká,
děti zase pouští draky,
snad smutná je i louka
a nedávno, pyšnila se máky.
Draci jakoby živí byli,
hodně vysoko je vítr vynese,
tou radostí jsme také žili
a každý věk - zas jinou přinese.
Dnes už sice draky nepouštíme,
což je smutné zjištění,
jen pošetilostí se dopouštíme
a někdy, je to k zbláznění.
Přesto radostí je víc než dost,
z nich můžeme si vybírat,
zapomenem na pomstu a zlost,
střípky štěstí je nutno posbírat.
I z maličkostí může člověk radost mít,
vždyť z nich se vlastně život skládá,
může to sice jako fráze znít,
ale věřte, na světě jsem pořád ráda.
PeopleSTAR (8 hodnocení)