Když kousek naděje zbývá,
ještě můžeš lásku vzkřísit,
bez ní život smutný bývá,
s radostí nelze smutek smísit.
Naděje jako hvězdička plá,
sundej ji z pomyslného nebe,
že to nejde, to se jen zdá,
poznáš lásku a snad i sebe.
I to je velmi nutné,
vědět, že nejsi špatný muž,
opačné poznání je smutné
a ty sis myslel, že láska je tu už.
Ještě budeš chvíli žít v naději,
že tvá přání brzy se splní,
tak často se ale zázraky nedějí
a vším jsme vlastně sami vinni.
Jak si kdo ustele,
tak si lehne.
Říká staré přísloví.
Ale s někým to ani nehne,
jaký je člověk - o něm to napoví.
ještě můžeš lásku vzkřísit,
bez ní život smutný bývá,
s radostí nelze smutek smísit.
Naděje jako hvězdička plá,
sundej ji z pomyslného nebe,
že to nejde, to se jen zdá,
poznáš lásku a snad i sebe.
I to je velmi nutné,
vědět, že nejsi špatný muž,
opačné poznání je smutné
a ty sis myslel, že láska je tu už.
Ještě budeš chvíli žít v naději,
že tvá přání brzy se splní,
tak často se ale zázraky nedějí
a vším jsme vlastně sami vinni.
Jak si kdo ustele,
tak si lehne.
Říká staré přísloví.
Ale s někým to ani nehne,
jaký je člověk - o něm to napoví.
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva