Tam kde jsou skály, skály bez konce,
kde břízy bílé s oblaky si hrají,
kde všesy stráně kolem Humpolce
svou fialovou nití vyšívají,
tam je ten kraj, kam vždycky vracím se¨
(a kdo z nás nevrací se domů zpátky?).
Hrad Orlík věky houpá na římse
jara i zimy, žár i jinovatky
a člověk stříbrnou nit odvíjí
z klubíčka dětství, jež tu všude čeká.
Nestárne život, jenom pomíjí.
A nové cesty vedou do daleka.
kde břízy bílé s oblaky si hrají,
kde všesy stráně kolem Humpolce
svou fialovou nití vyšívají,
tam je ten kraj, kam vždycky vracím se¨
(a kdo z nás nevrací se domů zpátky?).
Hrad Orlík věky houpá na římse
jara i zimy, žár i jinovatky
a člověk stříbrnou nit odvíjí
z klubíčka dětství, jež tu všude čeká.
Nestárne život, jenom pomíjí.
A nové cesty vedou do daleka.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva