Chci konečně někde zakotvit,
nenechat se stále větrem unášet,
můj život je jeden šerosvit,
a nechci stále, oběti jen přinášet.
Musím se rychle rozhodnout,
mezi světlem a černou tmou,
na tvářích nechám slzy oschnout,
propluj prosím, životem se mnou.
Zda je to dobrá volba, zatím nevím,
poznám to nejsnáz za bouře,
z mých požadavků trochu slevím,
nakonec snad, rozhodnu se moudře.
Kdyby člověk byl jasnovidcem,
život každého, byl by jako pohádka,
na chvíli, byl bys pro mě princem
a kolem nás, jen kvetoucí zahrádka.
Ale protože člověk, vševědoucí není,
nevyjde to pokaždé, jak si přeje,
dobrého bydla o to víc si cení
a už nevadí, že příznivý vítr věje.
nenechat se stále větrem unášet,
můj život je jeden šerosvit,
a nechci stále, oběti jen přinášet.
Musím se rychle rozhodnout,
mezi světlem a černou tmou,
na tvářích nechám slzy oschnout,
propluj prosím, životem se mnou.
Zda je to dobrá volba, zatím nevím,
poznám to nejsnáz za bouře,
z mých požadavků trochu slevím,
nakonec snad, rozhodnu se moudře.
Kdyby člověk byl jasnovidcem,
život každého, byl by jako pohádka,
na chvíli, byl bys pro mě princem
a kolem nás, jen kvetoucí zahrádka.
Ale protože člověk, vševědoucí není,
nevyjde to pokaždé, jak si přeje,
dobrého bydla o to víc si cení
a už nevadí, že příznivý vítr věje.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
Vzpamatují se lidé včas?
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
NEZVYKEJ SI !
Ty myslíš, že si mě ochočíš? Tak na to drahá zapomeň! Do mého života nikdy nevkr...
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
NEZVYKEJ SI !
Ty myslíš, že si mě ochočíš? Tak na to drahá zapomeň! Do mého života nikdy nevkr...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva