Procházím se krajinou vzpomínek,
večer únavou klíží se mi oči,
kde tekl potůček, dnes není ani kamínek,
nejedna slza, halenku mi smočí.
Na první lásku vzpomínám,
na to, jak něžně on mne líbal,
že vše je jinak - téměř nevnímám,
to tenkrát jen mne v srdci míval.
Podél lesa kdysi vedla cestička,
tak často chodili jsme po ní,
říkal mi, že jsem malá lištička,
že vše by udělal jen pro ní.
Dnes zamyšlena tudy kráčím,
stromy, jakoby mně chtěly připomenout,
proč zrovna sem své kroky stáčím!
Já odpovím jim - nelze zapomenout!
večer únavou klíží se mi oči,
kde tekl potůček, dnes není ani kamínek,
nejedna slza, halenku mi smočí.
Na první lásku vzpomínám,
na to, jak něžně on mne líbal,
že vše je jinak - téměř nevnímám,
to tenkrát jen mne v srdci míval.
Podél lesa kdysi vedla cestička,
tak často chodili jsme po ní,
říkal mi, že jsem malá lištička,
že vše by udělal jen pro ní.
Dnes zamyšlena tudy kráčím,
stromy, jakoby mně chtěly připomenout,
proč zrovna sem své kroky stáčím!
Já odpovím jim - nelze zapomenout!
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
NENÍ - Vladimír Holan
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
OREL - Jan Noha
Všechno ztichlo. Vánek ztichl. Pramen vzdychl. Kámen vzdychl. Proč se všechno k...
KOHOUT SEDÍ NAD MRAKEM - Vítězslav Nezval
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem, že je ráno jako zrnko máku, které ...
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
OREL - Jan Noha
Všechno ztichlo. Vánek ztichl. Pramen vzdychl. Kámen vzdychl. Proč se všechno k...
KOHOUT SEDÍ NAD MRAKEM - Vítězslav Nezval
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem, že je ráno jako zrnko máku, které ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva