Ta voňavá, košatá lípa
ta nikomu nic nepoví.
Byla bych doma bita,
snad se táta nic nedozví.
Tam jsi mě prvně miloval,
jen květy lípy nám voněly,
lásku, věrnost jsi sliboval
a ptáčci píseň lásky zapěli.
Jsou to ty nejkrásnější chvíle,
kdy dva jsou jako jeden,
jednou chci mít šaty bílé,
v ten náš svatební den.
V rukou kytičku konvalinek,
cítit jejich omamnou vůni,
v srdci udržovat lásky plamínek
a večer zajít k naší tůni.
Tam do toho našeho ráje,
i ta tůně o nás leccos ví,
jednou o tom napíšeme báje,
ale co se dělo, od ní se to nikdo nedoví.
To jsou ti naši němí svědci,
nad námi vždy drželi stráž,
jen my si mysleli, že už jsme velcí,
ale co bude dál milý - dobře zvaž!
PeopleSTAR (6 hodnocení)