Nemusíš se bát!

Dnes vyrážím za poznáním světa,
budeš-li hodný, vezmu tě s sebou.
Ani netuším, kde bude má meta,
snad nakonec, bude šťastnou trefou.

Sluníčko do zad, bude nám hřát,
stíny tiše půjdou před námi,
se mnou přece, nemusíš se bát,
spolu se projdem lesem i lukami.

Rozkvetlý kraj nás bude vítat,
včelky z květu na květ usedat,
nad hlavami ptáčci budou létat
a naše oči, budou se stále hledat.

Na cestě za tím poznáním,
možná poznáme i jeden druhého,
snad mi řekneš, že přeháním,
ale já v tobě, přítele mám milého.

A od přátelství k lásce, je jen krůček,
snad v sobě nalezneme zalíbení,
že mě máš rád, prozradí potůček
a stromy nad námi, skryjí naše políbení.

Tak proč by ses měl lásky bát,
bez ní je život příliš chudý,
ale zatím, se nemusíme nikam hnát,
jen v lásce se musíme, vyvarovat nudy.