Zůstal jsi jenom chvíli,
pak sbohem jsi mi dal.
Jak často se člověk mýlí,
s sebou, mou naději jsi vzal.
Nezbyl ani střípek štěstí,
všechno se kamsi rozkutálelo,
nemohu se zbavit, stisku kleští,
teď se modlím, by štěstí neotálelo.
Vystřídala se všechna roční období,
i ta růže od tebe už uvadla,
moji tvář, stále úsměv nezdobí
a vzpomínka na tebe - hluboko zapadla.
Zapadla do hluboké propasti,
kde, zlá a černá tma panuje,
není důvod k žádné radosti,
jen ten ďábel, snad se raduje.
pak sbohem jsi mi dal.
Jak často se člověk mýlí,
s sebou, mou naději jsi vzal.
Nezbyl ani střípek štěstí,
všechno se kamsi rozkutálelo,
nemohu se zbavit, stisku kleští,
teď se modlím, by štěstí neotálelo.
Vystřídala se všechna roční období,
i ta růže od tebe už uvadla,
moji tvář, stále úsměv nezdobí
a vzpomínka na tebe - hluboko zapadla.
Zapadla do hluboké propasti,
kde, zlá a černá tma panuje,
není důvod k žádné radosti,
jen ten ďábel, snad se raduje.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
ČTYŘI KNIHY BÁSNÍ - Jan Neruda
Řekla vlna k sestře vlně: "Proč mne stále stíháš?" Řek den bratr ku dni bratru: ...
PODZIM UŽ SVÉ BARVY LADÍ
Podzim už své barvy ladí, přicházejí už i mrazivá rána, je to brzy - to nám vadí...
ZLATKA - Alena a Zlata Tannenbergovy
Máš srdce ze zlata A to je odplata Za vše, co život mi vzal I dal Když hledím n...
Řekla vlna k sestře vlně: "Proč mne stále stíháš?" Řek den bratr ku dni bratru: ...
PODZIM UŽ SVÉ BARVY LADÍ
Podzim už své barvy ladí, přicházejí už i mrazivá rána, je to brzy - to nám vadí...
ZLATKA - Alena a Zlata Tannenbergovy
Máš srdce ze zlata A to je odplata Za vše, co život mi vzal I dal Když hledím n...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva