Zůstal jsi jenom chvíli,
pak sbohem jsi mi dal.
Jak často se člověk mýlí,
s sebou, mou naději jsi vzal.
Nezbyl ani střípek štěstí,
všechno se kamsi rozkutálelo,
nemohu se zbavit, stisku kleští,
teď se modlím, by štěstí neotálelo.
Vystřídala se všechna roční období,
i ta růže od tebe už uvadla,
moji tvář, stále úsměv nezdobí
a vzpomínka na tebe - hluboko zapadla.
Zapadla do hluboké propasti,
kde, zlá a černá tma panuje,
není důvod k žádné radosti,
jen ten ďábel, snad se raduje.
pak sbohem jsi mi dal.
Jak často se člověk mýlí,
s sebou, mou naději jsi vzal.
Nezbyl ani střípek štěstí,
všechno se kamsi rozkutálelo,
nemohu se zbavit, stisku kleští,
teď se modlím, by štěstí neotálelo.
Vystřídala se všechna roční období,
i ta růže od tebe už uvadla,
moji tvář, stále úsměv nezdobí
a vzpomínka na tebe - hluboko zapadla.
Zapadla do hluboké propasti,
kde, zlá a černá tma panuje,
není důvod k žádné radosti,
jen ten ďábel, snad se raduje.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
NENÍ - Vladimír Holan
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
OREL - Jan Noha
Všechno ztichlo. Vánek ztichl. Pramen vzdychl. Kámen vzdychl. Proč se všechno k...
KOHOUT SEDÍ NAD MRAKEM - Vítězslav Nezval
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem, že je ráno jako zrnko máku, které ...
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
OREL - Jan Noha
Všechno ztichlo. Vánek ztichl. Pramen vzdychl. Kámen vzdychl. Proč se všechno k...
KOHOUT SEDÍ NAD MRAKEM - Vítězslav Nezval
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem, že je ráno jako zrnko máku, které ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva