O čem vypráví řeka

Řeka si klidně plyne,
hladina stříbrem se třpytí,
na cestě k moři mine,
louky a luhy - plné kvítí.

Vypráví nám starý příběh
o lásce k této krásné zemi,
zve mladé lidi na břeh,
uvázána je tam loďka k kmeni.

Vypráví o láskách milenců,
co k ní při svitu měsíce chodí,
povídání skládá do veršů,
ochotně a ráda, proveze vás lodí.

Se stromy kolem si povídá
o své dlouhé cestě k moři,
jen od lidí se ale dovídá,
jak nad oceánem, západ hoří.

Její cesta bude velmi dlouhá,
kolik času asi uplyne?
Ale to je její věčná touha
a ta ani staletími nezhyne.

Dál bude si vyprávět,
s břehy, lesy a oblohou,
dál bude louky a pole zatápět,
ale za to, přece jen řeky nemohou.

Jen těžko se s modrou oblohou domluví,
když už v řece jsou vidět kamínky,
nikdo se nenajde, kdo se přimluví,
nám ale zanechá, jenom ty vzpomínky.

Vzpomínky na krásné chvíle u vody,
na splav, co v noci zpívá,
když zradí, má své důvody
a pak na ní, člověk se smutně dívá.