Myslel jsem, že mám doma anděla,
na rukou bych tě býval nosil.
Ale špehovat tě, to se přece nedělá,
tolikrát o věrnost, tebe jsem prosil.
Nevážila sis mé upřímné lásky,
stále jsi povyražení vyhledávala
a mě starostmi přibývají vrásky,
tys mně té lásky - tolik nedávala.
Jak ten život s námi si zahrává!
Někomu štěstí fůru dopřeje,
většinou v lásce, hodný člověk prohrává,
jen na chvíli, žárem lásky se ohřeje.
I za tu malou chviličku,
je člověk přece jenom vděčný.
Tak užij si života trošičku,
vždyť víš, že není věčný.
na rukou bych tě býval nosil.
Ale špehovat tě, to se přece nedělá,
tolikrát o věrnost, tebe jsem prosil.
Nevážila sis mé upřímné lásky,
stále jsi povyražení vyhledávala
a mě starostmi přibývají vrásky,
tys mně té lásky - tolik nedávala.
Jak ten život s námi si zahrává!
Někomu štěstí fůru dopřeje,
většinou v lásce, hodný člověk prohrává,
jen na chvíli, žárem lásky se ohřeje.
I za tu malou chviličku,
je člověk přece jenom vděčný.
Tak užij si života trošičku,
vždyť víš, že není věčný.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
NENÍ - Vladimír Holan
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
OREL - Jan Noha
Všechno ztichlo. Vánek ztichl. Pramen vzdychl. Kámen vzdychl. Proč se všechno k...
KOHOUT SEDÍ NAD MRAKEM - Vítězslav Nezval
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem, že je ráno jako zrnko máku, které ...
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
OREL - Jan Noha
Všechno ztichlo. Vánek ztichl. Pramen vzdychl. Kámen vzdychl. Proč se všechno k...
KOHOUT SEDÍ NAD MRAKEM - Vítězslav Nezval
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem, že je ráno jako zrnko máku, které ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva