Myslel jsem, že mám doma anděla,
na rukou bych tě býval nosil.
Ale špehovat tě, to se přece nedělá,
tolikrát o věrnost, tebe jsem prosil.
Nevážila sis mé upřímné lásky,
stále jsi povyražení vyhledávala
a mě starostmi přibývají vrásky,
tys mně té lásky - tolik nedávala.
Jak ten život s námi si zahrává!
Někomu štěstí fůru dopřeje,
většinou v lásce, hodný člověk prohrává,
jen na chvíli, žárem lásky se ohřeje.
I za tu malou chviličku,
je člověk přece jenom vděčný.
Tak užij si života trošičku,
vždyť víš, že není věčný.
PeopleSTAR (2 hodnocení)