Zasněnou krajinou,
tak ráda bloudím,
odešel jsi za jinou,
právem tebe soudím.
Květiny, ty netuší,
jakou bolest mám,
tady mě nic neruší,
tu cestu dobře znám.
Jenom moc rovná není,
zrovna jako láska bývá,
časem se všechno mění,
tak co nakonec mi zbývá.
Provází mě zpěvy ptačí,
sluníčko hladí mé vlasy,
přiznávám - to jen těžko stačí,
na souhlas, kývají mně zlaté klasy.
Večer se domů vracím,
setmělou noční krajinou,
o čase, tak často pojem ztrácím,
jen stíny mě k sobě přivinou.
tak ráda bloudím,
odešel jsi za jinou,
právem tebe soudím.
Květiny, ty netuší,
jakou bolest mám,
tady mě nic neruší,
tu cestu dobře znám.
Jenom moc rovná není,
zrovna jako láska bývá,
časem se všechno mění,
tak co nakonec mi zbývá.
Provází mě zpěvy ptačí,
sluníčko hladí mé vlasy,
přiznávám - to jen těžko stačí,
na souhlas, kývají mně zlaté klasy.
Večer se domů vracím,
setmělou noční krajinou,
o čase, tak často pojem ztrácím,
jen stíny mě k sobě přivinou.
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
APOLENA
To ta moje Apolena, dostala mě na kolena. Myslel jsem si, že mě ráda má a ona za...
KRÁSNÝ SEN
Držel jsem tě v náručí a všichni mi tě záviděli. Kdo mně ale zaručí, aby mě smut...
BÝVALY ZIMY !!!
Zem pokryly bílé sněhové vločky, ale snad jenom na chvíli. Radost je to jen pro ...
To ta moje Apolena, dostala mě na kolena. Myslel jsem si, že mě ráda má a ona za...
KRÁSNÝ SEN
Držel jsem tě v náručí a všichni mi tě záviděli. Kdo mně ale zaručí, aby mě smut...
BÝVALY ZIMY !!!
Zem pokryly bílé sněhové vločky, ale snad jenom na chvíli. Radost je to jen pro ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva