Odešel si

A věřila jsem nám dvěma,
že to spolu potáhneme dál,
že jsi to prostě Ty,
ale změnil jsi své hodnoty.
Ty jsi se obrátil zády,
když jsem Tě potřebovala hned a tady,
začali jsme spolu prudké pády.
A to teď chceš všechno zahodit?
Vážně to chceš jen tak smazat?
Nechceš jiné téma nahodit?
A začít se trochu citově vázat?
Ale proč by si to dělal,
když jsi oblíbený všude,
kde Ti konec jednou bude?
Kde jednou asi skončíš?
Při otázce: ,,proč to končí"?
- Nic neříkáš.
Mlčíš.
Čekáš.
A já čekám s Tebou,
andělé si mou daň brzy vezmou.
Vím,
že dál půjdu bez Tebe, vím.
V noci jenom stále bdím.
Když vzpomenu si,
jak si mi šeptal do ucha ty něžná slova,
kdy měli jsme se rádi - oba.
Kdy objímal si mě tak moc,
jako by si chtěl obejmout celý svět,
kdy nebylo potřeba říkat ani pár vět,
kdy láska neznala mezí,
řekni kde je to teď?
Kde to sakra vězí?
Kde se všechno ztratilo?
Kdy nastal ten zlom?
Chci,
aby se všechno vrátilo.
Chci,
aby si byl tady stále,
říkal jak mě miluješ, neustále!
Kdy si neměl zapotřebí hledat jiné,
řekni,
proč má naděje tak moc hnije.
Řekni,
co se sakra tenkrát stalo,
řekni,
co Ti za to víc stálo?
Řekni,
prosím,
už něco řekni!
Tohle mě tak moc ubíjí,
nevím, co se z toho vyvíjí.
Nevím, zda se snažit dál
nebo na to už konečně kašlat,
sama svět jen tak šlapat.
Řekni a já to udělám,
už nemám co ztratit ani získat,
nebudu na jiné pískat.
Jako Ty na cizí holky
a že se jich kolem Tebe točí stovky.
Nemáš problém navázat jiné kontakty,
je jednodušší navazovat jednorázové akty.
Než být věrný jenom jedné ženě,
řekni mi,
co Tě k jiným vede?
Řekni, jestli je to jenom chtíč,
řekni, co o nich všechno víš.
Maximálně jméno,
Bože Ty jsi ale vemeno.
Pomalu se s každou tahat,
na každou jen tak sahat,
že Ti to není blbý ani trochu,
Ty nenasytný hloupý hochu.
Nemáš v sobě kouska soudnosti,
nemáš asi jednoduše nikdy dosti.
Že potřebuješ každý víkend jinou dívku,
která Ti dá po jednom vínku.
Já to prostě nechápu,
a asi to chápat nechci,
dozvěděla bych se asi moc zajímavé věci.
Byli jsme tu jeden pro druhého,
měla jsem Tě za člověka dobrého.
Teď ale otočil si směr,
bůhví, kolik už si propíchal děr.
A já Ti mohla dát víc než ony,
kdy svatbu by mám odbíjely zvony.
Dala bych Ti víc než ona,
já bych mohla tohle vykonat.
Byla bych po Tvé boku pořád,
i když by se naše základy bořily,
jak dlouho se jsme tohle tvořili?
Jak dlouho jsme to spolu táhli,
dost jsme toho spolu ustáli.
A teď jsi všechno zahodil kvůli nim,
všechno už dávno vím.
Neříkej mi nic, mlč.
Já se s tím už nějak vyrovnám,
Tebe do latě nikdy nesrovnám.
S tím už jsem se nějak smířila,
s Tebou jsem mnohem výš mířila.
Teď ale končí naše Story,
láska nepřenáší hory.
To si jenom blázni myslí,
co mají modrou krev
a růžovou budoucnost si kreslí,
v realitě slyšíš jenom řev.
V Tobě jsem měla víc jak půlku života,
teď odešel si s třísknutím hlavními dveřmi,
nechal si tady prázdno,
ticho...
Řekl jsi,
že přijde někdo jiný,
kdo mi v srdci to prázdno opět zaplní,
kdo ho láskou naplní.
Kdo bude mě mít stále rád,
kdo mě bude milovat.
Kdo se mnou bude prožívat všechny roky,
kdo se mnou projde všechny stoky.
Kdo bude vědět o mých kostlivcích v mé skříni
a i tak se mnou zůstane,
že musím věřit,
že se tohle skutečně stane.
Že opět budu šťastná,
jen musím počkat.
Pak si řekl,
že už musíš jít,
že to tak bude lepší.
A tak jsi odešel,
aniž by si z toho byl zklamaný,
moje srdce je na kusy zlámaný.
Ani obejmutí si mi po tolika letech nedaroval,
z naší lásky ses nikdy moc neradoval.
A tak se loučím se slzou v oku,
už nikdy žádná pro Tebe nespadne,
to Ti slibuji,
Brouku!