Cítím vítr ve svých vlasech Jak smývá chyby včerejší Ranní kafe nechutná mi Když si ho musím dělat sám
Návraty jsou vždy sladký Přesto hořko v ústech mám Kolik jich jen ještě zvládnu Než se mi srdce rozpůlí?
Pod prahem svých dveří Nechal jsem klíč od příměří Vím, že budeš chtít Otevřít a zašeptat mý jméno Rád odpouštím Když cítím vůni ostružin Po všech těch potopách Už nechceš války — chceš milovat Otvíráš, odpouštím Pusu mám od ostružin Teď už tě nepustím Držím se tě jako stín.