Oči máš hluboké jako lesní tůně,
zbytečně po nich - mé srdce stůně.
Ty je dávno pro jiného máš
a mně už jenom, sbohem dáš.
Tolik jsem v lásku věřil,
tvou - s tou mou jsem měřil.
Teď jsem tady zůstal sám,
prostě osud - ten nepřál nám.
Ale vydám se na lepší cestu,
snad si přivedu i nevěstu.
Nesmím se hned vzdávat,
ale lepší než brát - je přece dávatž.
zbytečně po nich - mé srdce stůně.
Ty je dávno pro jiného máš
a mně už jenom, sbohem dáš.
Tolik jsem v lásku věřil,
tvou - s tou mou jsem měřil.
Teď jsem tady zůstal sám,
prostě osud - ten nepřál nám.
Ale vydám se na lepší cestu,
snad si přivedu i nevěstu.
Nesmím se hned vzdávat,
ale lepší než brát - je přece dávatž.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Večer uzrává při světle lampy. Hudba mě otevírá Boží milosti abych provnímal síl...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Dozráváš ve mně chlebem slz. Touhou po domově. Jsi tak daleko v mém blízku v kra...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Mlha prosakuje mezi stromy. Tak mile pohladila jsi mne hebkým hlasem slovy.
Večer uzrává při světle lampy. Hudba mě otevírá Boží milosti abych provnímal síl...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Dozráváš ve mně chlebem slz. Touhou po domově. Jsi tak daleko v mém blízku v kra...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Mlha prosakuje mezi stromy. Tak mile pohladila jsi mne hebkým hlasem slovy.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva