Oči máš hluboké jako lesní tůně,
zbytečně po nich - mé srdce stůně.
Ty je dávno pro jiného máš
a mně už jenom, sbohem dáš.
Tolik jsem v lásku věřil,
tvou - s tou mou jsem měřil.
Teď jsem tady zůstal sám,
prostě osud - ten nepřál nám.
Ale vydám se na lepší cestu,
snad si přivedu i nevěstu.
Nesmím se hned vzdávat,
ale lepší než brát - je přece dávatž.
zbytečně po nich - mé srdce stůně.
Ty je dávno pro jiného máš
a mně už jenom, sbohem dáš.
Tolik jsem v lásku věřil,
tvou - s tou mou jsem měřil.
Teď jsem tady zůstal sám,
prostě osud - ten nepřál nám.
Ale vydám se na lepší cestu,
snad si přivedu i nevěstu.
Nesmím se hned vzdávat,
ale lepší než brát - je přece dávatž.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Rozezněla jsi ve mně zvony tou nádhernou silnou lehkostí kterou se dotýkáš mých ...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Stojí za to žít když dotkneš se mne. Když slunce se prokouše anonymním oparem. K...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Za horami stojíš u okna venku dohořívá večer. Posíláš mi vzkazy po luně, po hvěz...
Rozezněla jsi ve mně zvony tou nádhernou silnou lehkostí kterou se dotýkáš mých ...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Stojí za to žít když dotkneš se mne. Když slunce se prokouše anonymním oparem. K...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Za horami stojíš u okna venku dohořívá večer. Posíláš mi vzkazy po luně, po hvěz...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva