Oči máš hluboké jako lesní tůně,
zbytečně po nich - mé srdce stůně.
Ty je dávno pro jiného máš
a mně už jenom, sbohem dáš.
Tolik jsem v lásku věřil,
tvou - s tou mou jsem měřil.
Teď jsem tady zůstal sám,
prostě osud - ten nepřál nám.
Ale vydám se na lepší cestu,
snad si přivedu i nevěstu.
Nesmím se hned vzdávat,
ale lepší než brát - je přece dávatž.
zbytečně po nich - mé srdce stůně.
Ty je dávno pro jiného máš
a mně už jenom, sbohem dáš.
Tolik jsem v lásku věřil,
tvou - s tou mou jsem měřil.
Teď jsem tady zůstal sám,
prostě osud - ten nepřál nám.
Ale vydám se na lepší cestu,
snad si přivedu i nevěstu.
Nesmím se hned vzdávat,
ale lepší než brát - je přece dávatž.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
LÁSKO, DĚKUJI TI
Snad někdy mi připadá, že na světě jsem sám. Milá řekne: "Co tě napadá!" Vždyť j...
SEJDEŠ SE S NÁMI AŽ RÁNO
Na východě svítá, začíná nový den. Má milá mě vítá a končí krásný sen. Tak víte...
TAKHLE TO NEBYLO VŽDYCKY
Vítr si se suchým listím hraje, snad jakoby ani zima nebyla. Když napadne sníh, ...
Snad někdy mi připadá, že na světě jsem sám. Milá řekne: "Co tě napadá!" Vždyť j...
SEJDEŠ SE S NÁMI AŽ RÁNO
Na východě svítá, začíná nový den. Má milá mě vítá a končí krásný sen. Tak víte...
TAKHLE TO NEBYLO VŽDYCKY
Vítr si se suchým listím hraje, snad jakoby ani zima nebyla. Když napadne sníh, ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva