Oči máš hluboké jako lesní tůně,
zbytečně po nich - mé srdce stůně.
Ty je dávno pro jiného máš
a mně už jenom, sbohem dáš.
Tolik jsem v lásku věřil,
tvou - s tou mou jsem měřil.
Teď jsem tady zůstal sám,
prostě osud - ten nepřál nám.
Ale vydám se na lepší cestu,
snad si přivedu i nevěstu.
Nesmím se hned vzdávat,
ale lepší než brát - je přece dávatž.
zbytečně po nich - mé srdce stůně.
Ty je dávno pro jiného máš
a mně už jenom, sbohem dáš.
Tolik jsem v lásku věřil,
tvou - s tou mou jsem měřil.
Teď jsem tady zůstal sám,
prostě osud - ten nepřál nám.
Ale vydám se na lepší cestu,
snad si přivedu i nevěstu.
Nesmím se hned vzdávat,
ale lepší než brát - je přece dávatž.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
DOHRÁNO A DOZPÍVÁNO - S. K. Neumann
Dohráno a dozpíváno, a to kalné, chladné ráno rozloučí nás navždycky. Ač jsme n...
BRNĚNSKÁ ELEGIE - Ivan Blatný
Sbohem, déšť neustal, na Vídeňce mé lásky plech štítů řinčí dál, déšť stírá sta...
MILUJ ... - Vladimír Holan
Nerovnost země a tedy i nerovnost lidí jen na kolenou ucítíš. Miluj však obě a v...
Dohráno a dozpíváno, a to kalné, chladné ráno rozloučí nás navždycky. Ač jsme n...
BRNĚNSKÁ ELEGIE - Ivan Blatný
Sbohem, déšť neustal, na Vídeňce mé lásky plech štítů řinčí dál, déšť stírá sta...
MILUJ ... - Vladimír Holan
Nerovnost země a tedy i nerovnost lidí jen na kolenou ucítíš. Miluj však obě a v...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva