Oči máš hluboké jako lesní tůně,
zbytečně po nich - mé srdce stůně.
Ty je dávno pro jiného máš
a mně už jenom, sbohem dáš.
Tolik jsem v lásku věřil,
tvou - s tou mou jsem měřil.
Teď jsem tady zůstal sám,
prostě osud - ten nepřál nám.
Ale vydám se na lepší cestu,
snad si přivedu i nevěstu.
Nesmím se hned vzdávat,
ale lepší než brát - je přece dávatž.
zbytečně po nich - mé srdce stůně.
Ty je dávno pro jiného máš
a mně už jenom, sbohem dáš.
Tolik jsem v lásku věřil,
tvou - s tou mou jsem měřil.
Teď jsem tady zůstal sám,
prostě osud - ten nepřál nám.
Ale vydám se na lepší cestu,
snad si přivedu i nevěstu.
Nesmím se hned vzdávat,
ale lepší než brát - je přece dávatž.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
NENÍ - Vladimír Holan
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
OREL - Jan Noha
Všechno ztichlo. Vánek ztichl. Pramen vzdychl. Kámen vzdychl. Proč se všechno k...
KOHOUT SEDÍ NAD MRAKEM - Vítězslav Nezval
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem, že je ráno jako zrnko máku, které ...
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
OREL - Jan Noha
Všechno ztichlo. Vánek ztichl. Pramen vzdychl. Kámen vzdychl. Proč se všechno k...
KOHOUT SEDÍ NAD MRAKEM - Vítězslav Nezval
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem, že je ráno jako zrnko máku, které ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva