Oči máš hluboké jako lesní tůně,
zbytečně po nich - mé srdce stůně.
Ty je dávno pro jiného máš
a mně už jenom, sbohem dáš.
Tolik jsem v lásku věřil,
tvou - s tou mou jsem měřil.
Teď jsem tady zůstal sám,
prostě osud - ten nepřál nám.
Ale vydám se na lepší cestu,
snad si přivedu i nevěstu.
Nesmím se hned vzdávat,
ale lepší než brát - je přece dávatž.
zbytečně po nich - mé srdce stůně.
Ty je dávno pro jiného máš
a mně už jenom, sbohem dáš.
Tolik jsem v lásku věřil,
tvou - s tou mou jsem měřil.
Teď jsem tady zůstal sám,
prostě osud - ten nepřál nám.
Ale vydám se na lepší cestu,
snad si přivedu i nevěstu.
Nesmím se hned vzdávat,
ale lepší než brát - je přece dávatž.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
KOHOUT SEDÍ NAD MRAKEM - Vítězslav Nezval
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem, že je ráno jako zrnko máku, které ...
MUSÍŠ VĚŘIT
Když se plamenem láska rozhoří, je krásně u srdíčka nám, jeden s druhým o ní rád...
KVETOUCÍ PRAHA - Jaroslav Seifert
Oblaka letí. Na chviličku postůjte při kraji. Nebe je modré křídly andělíčků, kt...
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem, že je ráno jako zrnko máku, které ...
MUSÍŠ VĚŘIT
Když se plamenem láska rozhoří, je krásně u srdíčka nám, jeden s druhým o ní rád...
KVETOUCÍ PRAHA - Jaroslav Seifert
Oblaka letí. Na chviličku postůjte při kraji. Nebe je modré křídly andělíčků, kt...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva