Oči máš hluboké jako lesní tůně,
zbytečně po nich - mé srdce stůně.
Ty je dávno pro jiného máš
a mně už jenom, sbohem dáš.
Tolik jsem v lásku věřil,
tvou - s tou mou jsem měřil.
Teď jsem tady zůstal sám,
prostě osud - ten nepřál nám.
Ale vydám se na lepší cestu,
snad si přivedu i nevěstu.
Nesmím se hned vzdávat,
ale lepší než brát - je přece dávatž.
zbytečně po nich - mé srdce stůně.
Ty je dávno pro jiného máš
a mně už jenom, sbohem dáš.
Tolik jsem v lásku věřil,
tvou - s tou mou jsem měřil.
Teď jsem tady zůstal sám,
prostě osud - ten nepřál nám.
Ale vydám se na lepší cestu,
snad si přivedu i nevěstu.
Nesmím se hned vzdávat,
ale lepší než brát - je přece dávatž.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
MUSÍŠ VĚŘIT
Když se plamenem láska rozhoří, je krásně u srdíčka nám, jeden s druhým o ní rád...
KVETOUCÍ PRAHA - Jaroslav Seifert
Oblaka letí. Na chviličku postůjte při kraji. Nebe je modré křídly andělíčků, kt...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když v...
Když se plamenem láska rozhoří, je krásně u srdíčka nám, jeden s druhým o ní rád...
KVETOUCÍ PRAHA - Jaroslav Seifert
Oblaka letí. Na chviličku postůjte při kraji. Nebe je modré křídly andělíčků, kt...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když v...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva