Mám svého pavoučka,
co mi štěstí nosí,
jeho milá je droboučká
a pas má přímo vosí.
Svorně tady žijí se mnou,
jako lidé i oni se milují,
od sebe se ani nehnou,
naši lásku shora sledují.
Zřejmě přejí lásku nám,
jako lidé nezávidí,
proto je tak ráda mám,
v mé ruce koště neuvidí.
Až odejdou do pavoučího nebe,
jejich děti tady zůstanou,
snad budu milovat stále tebe,
ať do pavučiny lásky nás dostanou.
co mi štěstí nosí,
jeho milá je droboučká
a pas má přímo vosí.
Svorně tady žijí se mnou,
jako lidé i oni se milují,
od sebe se ani nehnou,
naši lásku shora sledují.
Zřejmě přejí lásku nám,
jako lidé nezávidí,
proto je tak ráda mám,
v mé ruce koště neuvidí.
Až odejdou do pavoučího nebe,
jejich děti tady zůstanou,
snad budu milovat stále tebe,
ať do pavučiny lásky nás dostanou.
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
U BŘEHU - Bohuslav Richter
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
KDYŽ - Bohuslav Richter
Když v řece Otavě v ranním oparu vaří se verše a do lesů nesou se v tajemné mlze...
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
U BŘEHU - Bohuslav Richter
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
KDYŽ - Bohuslav Richter
Když v řece Otavě v ranním oparu vaří se verše a do lesů nesou se v tajemné mlze...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva