Slyším to, co jiní neslyší,
bosé nohy chodit po plyši.
Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struna nechví se.
Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.
Lásku, která oblékla se v smích,
skrývajíc se v řasách na očích.
Když má ještě vločky v kadeři,
vidím kvésti růži na keři.
Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.
Kdo mé naději však zabrání,
ani strach, že přijde zklamání.
Abych nekles pod tvá kolena,
nejkrásnější bývá šílená.
bosé nohy chodit po plyši.
Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struna nechví se.
Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.
Lásku, která oblékla se v smích,
skrývajíc se v řasách na očích.
Když má ještě vločky v kadeři,
vidím kvésti růži na keři.
Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.
Kdo mé naději však zabrání,
ani strach, že přijde zklamání.
Abych nekles pod tvá kolena,
nejkrásnější bývá šílená.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Modlitba - Petra Kadlčíková
Bez světla není stín, bez světla není života, bohužel dobře vím co, je to strach...
Ranní červánky - Petronila Ševčíková
Na východě červánky každou chvíli zrůžoví... jako moje opánky v zšeřelém pokoji....
Píseň mrtvého stromu - Jana Krátká
Umřel jsem někdy během života a jak cítím se, tak i vypadám. O život nepřipravil...
Bez světla není stín, bez světla není života, bohužel dobře vím co, je to strach...
Ranní červánky - Petronila Ševčíková
Na východě červánky každou chvíli zrůžoví... jako moje opánky v zšeřelém pokoji....
Píseň mrtvého stromu - Jana Krátká
Umřel jsem někdy během života a jak cítím se, tak i vypadám. O život nepřipravil...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva