Slyším to, co jiní neslyší,
bosé nohy chodit po plyši.
Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struna nechví se.
Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.
Lásku, která oblékla se v smích,
skrývajíc se v řasách na očích.
Když má ještě vločky v kadeři,
vidím kvésti růži na keři.
Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.
Kdo mé naději však zabrání,
ani strach, že přijde zklamání.
Abych nekles pod tvá kolena,
nejkrásnější bývá šílená.
bosé nohy chodit po plyši.
Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struna nechví se.
Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.
Lásku, která oblékla se v smích,
skrývajíc se v řasách na očích.
Když má ještě vločky v kadeři,
vidím kvésti růži na keři.
Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.
Kdo mé naději však zabrání,
ani strach, že přijde zklamání.
Abych nekles pod tvá kolena,
nejkrásnější bývá šílená.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Podzimní procházka - Petronila Ševčíková
Podzimní procházka V dáli zvon léta jak ozvěna zní. Chladný vítr začal vát. Podz...
Duše - Jana Zupko
Kdo se bojí je člověkem Lidská vlastnost lehká Jako snílek v horizontu dalekém K...
Zrcadlo v katedrále - Ola Hájková
V zrcadle hledám sebe samu, půjde o cestu směrem zpět. V opuštěnosti šera chrámu...
Podzimní procházka V dáli zvon léta jak ozvěna zní. Chladný vítr začal vát. Podz...
Duše - Jana Zupko
Kdo se bojí je člověkem Lidská vlastnost lehká Jako snílek v horizontu dalekém K...
Zrcadlo v katedrále - Ola Hájková
V zrcadle hledám sebe samu, půjde o cestu směrem zpět. V opuštěnosti šera chrámu...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva