Slyším to, co jiní neslyší,
bosé nohy chodit po plyši.
Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struna nechví se.
Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.
Lásku, která oblékla se v smích,
skrývajíc se v řasách na očích.
Když má ještě vločky v kadeři,
vidím kvésti růži na keři.
Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.
Kdo mé naději však zabrání,
ani strach, že přijde zklamání.
Abych nekles pod tvá kolena,
nejkrásnější bývá šílená.
bosé nohy chodit po plyši.
Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struna nechví se.
Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.
Lásku, která oblékla se v smích,
skrývajíc se v řasách na očích.
Když má ještě vločky v kadeři,
vidím kvésti růži na keři.
Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.
Kdo mé naději však zabrání,
ani strach, že přijde zklamání.
Abych nekles pod tvá kolena,
nejkrásnější bývá šílená.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Léto se loučí - Petra Kadlčíková
Léto se zvolna loučí, slunečního svitu ubývá. Může nás těšit, že ještě ptáček, v...
Tráva - Petra Kadlčíková
Tráva se sklání ve větru, jako by tančila, šeptá si cizí příběhy, které neprožil...
Květy uvnitř nás - Jaroslav Rojíček
Trochu je zmatek uvnitř nás, duše, jako by se chvěla, že přetrhne se světla vlas...
Léto se zvolna loučí, slunečního svitu ubývá. Může nás těšit, že ještě ptáček, v...
Tráva - Petra Kadlčíková
Tráva se sklání ve větru, jako by tančila, šeptá si cizí příběhy, které neprožil...
Květy uvnitř nás - Jaroslav Rojíček
Trochu je zmatek uvnitř nás, duše, jako by se chvěla, že přetrhne se světla vlas...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva