Slyším to, co jiní neslyší,
bosé nohy chodit po plyši.
Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struna nechví se.
Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.
Lásku, která oblékla se v smích,
skrývajíc se v řasách na očích.
Když má ještě vločky v kadeři,
vidím kvésti růži na keři.
Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.
Kdo mé naději však zabrání,
ani strach, že přijde zklamání.
Abych nekles pod tvá kolena,
nejkrásnější bývá šílená.
bosé nohy chodit po plyši.
Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struna nechví se.
Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.
Lásku, která oblékla se v smích,
skrývajíc se v řasách na očích.
Když má ještě vločky v kadeři,
vidím kvésti růži na keři.
Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.
Kdo mé naději však zabrání,
ani strach, že přijde zklamání.
Abych nekles pod tvá kolena,
nejkrásnější bývá šílená.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
SRDCE - Jana Polcarová
Z anatomie znám srdce jako svalový orgán Ale kdo ví, co srdce prožívá Jak trápí ...
Začátek adventu s Mikulášem
Mlha a chlad zimy leze až za límec, žezlo přebírá opět měsíc prosinec. Na náměst...
Cestou k nádraží - Günter Eich
( přeložila Michaela Jacobsenová) Továrna mlčí, pustá ve svitu měsíce. Jak málo ...
Z anatomie znám srdce jako svalový orgán Ale kdo ví, co srdce prožívá Jak trápí ...
Začátek adventu s Mikulášem
Mlha a chlad zimy leze až za límec, žezlo přebírá opět měsíc prosinec. Na náměst...
Cestou k nádraží - Günter Eich
( přeložila Michaela Jacobsenová) Továrna mlčí, pustá ve svitu měsíce. Jak málo ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva