Ten krok slyšíš,
ozvěnu odrážející se
a v duchu ty křičíš:
„Prosím, tak zastav se!“
Kroky blíží se,
tak zpomal, naslouchej.
Pospěš a hleď zde,
přichází, jen vyčkej.
Srdce splašené
utiš se, ty dýchej,
to máte společné,
strach onen, zbytečnej!
Utéci nedá se,
již na to je pozdě,
tak nedej se
chop se své šance.
Pousmát stačí se jen,
tím zaujmeš,
ta chvíle změní se v sen,
to nepopřeš.
Moment tak krásný,
viď, že to byl?
Spojení vašich očí,
den tvůj jistě změnil.
To vždy krásné bývá
pohled ten upřímný,
však úsměv poté zmírá
pro důkaz lásky nejistý.
PeopleSTAR (18 hodnocení)