Podoby lásky

Láska má tolik podob
a já už všechny dobře znám.
Můj obraz lásky je snad hotov,
jím si vyzdobím svůj chrám.

Dětská láska je už za mnou,
ráda ale na ni vzpomínám,
vidím dosud, jak tvá očka planou,
co bylo krásné, si ráda připomínám.

Pak přišla první láska
i na ní se nedá zapomenout,
jen přetrhla se jako páska,
na tebe, nedalo se spolehnout.

Byl jsi na lásku příliš mladý
a já asi chtěla něco víc,
jen jsem od tebe nečekala zrady,
nakonec z naší lásky, nezbylo vůbec nic.

Přesto jsem ráda, že jsem ji poznala,
je to jako z lásky skládat zkoušky.
Že nedopadly nejlíp - těžko bych přiznala,
ale pak další začala, vystrkovat růžky.

Ta už byla trochu odvážnější,
to jsme se toulali po nocích,
jen jsme nedokázali být skromnější
a bylo to - jak píchat do hnízd vosích.

Takových lásek za ta léta bylo,
jen já si vybrat nemohla.
Když teď vzpomínám, co mi zbylo?
Hledáním lásek - únava mě přemohla.

Dnes už miluji jen svého muže
a nevyměnila bych ho za nic,
kdo s čistým svědomím, tohle říci může!
Ale pravda je - láska nezná hranic.