A mohli jsme si s láskou pěkně nadrobit zvláště když jsem jí šeptal: krásné věci vždycky pod sebou řežou větev
A ona se přitiskla a řekla: jsi milý a můj a můžeš všechno Protože dneska to tak cítím Že každým nadechnutím si na krk věším kámen Líbej mě dokud v slinách neucítím to malé černé amen