Pokušení

Vydávám se do neznámých krajů,
všechno dosud nepoznané, chci poznat.
S pokušením si tak trochu hraju,
že budu zklamána - nechci si přiznat.

Po čem vlastně ještě toužím,
vždyť vše, co jsem mohla - jsem prožila,
to já jen štěstí ještě zkouším,
já veškerou naději, do tvé lásky vložila.

Smutné roky tak pomalu se vlečou,
přesto chci poznat lásku jinou,
slzy jako hrachy po tvářích tečou,
prosím, ať zklamání se mi vyhnou.

V neznámých krajích se lépe cítím,
nejsou zatíženy vzpomínkami na tebe,
projdu se loukou - rozkvetlým kvítím,
budu se vzdalovati lásko má od tebe.

Nechci se vracet tam, kde to dobře znám,
chci prožít dlouhý výlet do neznáma.
Proč po tom toužím, sama sebe se ptám,
další životní kapitola, bude tak poznána.

Nebude zpáteční jízdenky zpět,
zůstanu navěky v neznámém kraji.
Ti, co si myslí, že poznali celý svět,
poslední naději nakonec prohrají.