Pozdě jsem si uvědomil ....
Hvězdy mě domů dovedou,
vždyť se po dlouhé době vracím,
k tobě mě na chvíli zavedou,
věděl jsem, co v tobě ztrácím.
Potěším se pohledem na rodný kraj
a zase vyrazím na dalekou cestu,
posedím s tebou a vypiji mátový čaj
a pak dál budu bloudit od města k městu.
Vzpomínat na ty překrásné časy,
kdy celý svět mi ležel u nohou,
na ty tvé dlouhé, překrásné řasy,
ty vzpomínky se ztratit nemohou.
A já si ničeho nevážil,
toužil jsem stále někam jít,
až teď jsem si štěstí převážil,
co víc než štěstí, člověk by měl mít.
Ale už je na vše pozdě,
bloudím tím světem sám,
v denní i v té noční době,
jak samota bolí - dobře znám.
PeopleSTAR (3 hodnocení)