Pravá láska

Když láska tvůj práh překročí
a nejsi si jist, zda je ta pravá,
nic se neděje, svět tím přece nekončí,
bohatší nakonec je ten, kdo lásku dává.

Neber mi prosím poslední kousek naděje,
já stále věřím, že ty jsi ten pravý.
Neříkej, že nic tak strašného se neděje,
kdo ale pak to porouchané srdce spraví?

Cci se s tebou toulat po cestách, kudy láska chodí,
chci naslouchat tvému zvonivému smíchu,
snad ke svému štěstí bílou dolujeme lodí,
jen s tebou chci zůstat v tom kouzelném tichu.

Nad hlavou nebe modrou barvou září,
čekám, že uslyším lásky tvé vyznání.
Není ale vše takové, jak se na nás tváří,
kdy konečně dojdu k tomuto poznání.

Že zklamání nepřijde, tomu pevně věřím.
Vždy věrně po tvém boku budu státi,
svůj život do rukou tvých svěřím,
že láska chodila kolem, můžem se teď smáti.